V tropických a subtropických oblastech, na mořských pobřežích a v deltách řek, tam, kde se mísí slaná a sladká

voda, roste pohádkový les.

Nejčastěji se s ním můžeme setkat na východě Střední Ameriky, Afriky a jihovýchodní Asie, porosty

mangrovníků nás budou provázet i na cestě po Nové Guineji. Mangrovové stromy rostou nejčastěji na bahnitých

půdách a rašelině, ale najdeme je i na písku nebo u korálových útesů, které dokonce mocně převyšují v množství

živočichů a rostlin, kterým poskytují útočiště. Od desítek druhů lišejníků a orchidejí, přes hnízdící ptactvo, až

po velké savce, kteří v porostu přímo žijí, nebo se sem vrací za potravou.

Co si vlastně představíte pod pojmem mangrove?

Většina z vás určitě nezaměnitelný, hustý dřevnatý porost s neuvěřitelnou spletí vysokých kořenů,

temné a vlhké močály, stromy, které občas vypadají jako skutečné kráčející bytosti...

Mangrove je vlastně souhrnný název pro zhruba 60 druhů keřů a stromů, které tvoří přirozenou bariéru

mezi mořem a pevninou a mají nesmírný ekologický význam. Od malých keříků, až třeba po šedesátimetrové

ekvádorské velikány.

Jak je možné, že se jim daří přežít ve slané vodě, když jsou navíc dvakrát denně zaplavovány až ke korunám?

Stromy se přebytečné soli zbavují pomocí žláz na okrajích listů, kde sůl krystalizuje a v případě přesycení

list odpadává. Další pomůckou v boji proti nedostatku kyslíku v půdě jsou již zmíněné chůdovité kořeny,

tzv. pneumatofory, kterými strom dýchá. Ne nadarmo je nejrozšířenějším rodem stromů rostoucích

v mangrovech kořenovník (Rhizophora), kterému se nejlépe daří na pobřeží Indického oceánu.

Dalšími zúčastněnými jsou kolíkovníky, které vytvářejí nízké lesy kořenů vytahujících se z bahna, kyjovníky,

kuželovníky a kolenovníky :)

Důležitou schopností mangrovníků pro přežití ve ztížených podmínkách je viviparie - živorodost.

Jejich semena klíčí ještě na mateřské rostlině, kdy rozmnožovací útvar hypokotyl vyrůstá z plodu a může

dosáhnout délky přes 70 cm. Po dozrání padá do vody nebo do bahna, kde okamžitě zakoření. Pokud se stane,

že nejsou příhodné podmínky pro vznik nového stromu na místě, semenáček putuje vodou klidně až rok, než

najde příhodné místo k životu...

Jaké tvory můžeme potkat ve spleti kořenů mangrove?

Žijí zde sasanky, koráli, obrovské množství ryb různých velikostí, korýši, obojživelníci, hadi, v korunách

stromů i na zemi bydlí a shání potravu nespočet ptáků (volavky, fregatky, taboni, pisily, kolpíci) a opic

(chápani, mirikiny), tapíři a prasata, loví zde kočka rybářská i tygr a za jídlem sem připlouvají také

dugongové - jediní čistě býložraví mořští savci, kteří zde spásají louky mořských trav.

Snad nejznámějším živočichem mangrovových hájů je lezec. Je to takový malý rybí Rambo - když potřebuje vylézt

z vody a dostat se po bahnitém podloží až na souš, odstrkuje se svalnatými prsními ploutvemi.

Posedává na nízkých větvích, číhá na masitou potravu a přitom se pěkně vyhřívá na slunci.

Díky vypouklým očím má skvělé prostorové vidění. Vaničky pod očima zadržují vodu a když si lezec potřebuje

oko navlhčit, legračně mrká.

Občas v čůrku vyplivne vodu, kterou si zevnitř navlhčuje žábry.

Kahau nosatý je neobvyklý primát, kterého můžeme pozorovat pouze v mangrovech na ostrově Kalimantan.

Jeho nejnápadnějšími rysy jsou nafouklé břicho, u samců obrovský lilkovitý nos a skoro celodenní erekce.

Tu způsobují afrodisiakální složky rostlin, kterými se kahau živí. Má žaludek a objemnou trávicí soustavu

přizpůsobenou k detoxikaci rostlinných jedů. Disponuje i dalšími odlišnostmi jako je zvláštní tvar kostry a postavy,

anebo plovací blány na zadních nohách - umí se i potápět.

Dalším vzácným obyvatelem mangrovníků je endemická listožravá opice hulman běločelý. Je to málo

prozkoumaný druh, na jehož náročném pozorování se podíleli i čeští vědci.

Sundarbans

Tento největší mangrovníkový les na světě roste na pobřeží Bengálského zálivu. Zhruba dvě třetiny leží

v Bangladéši, zbytek v Indii.

Jsou tu tři rozsáhlé přírodní rezervace a celá oblast ja zařazena na seznam Světového dědictví UNESCO.

Sundarbans, v překladu "krásný les", poskytuje útočiště silně ohrožené populaci tygra bengálského a dalším

více než pěti stům druhů živočichů, včetně delfínovce ganžského.

Bohužel i tento unikátní ekosystém je narušen lidskou činností a průmyslovým znečištěním a v minulých

letech se mu nevyhnuly těžké ekologické katastrofy...